 |
| Karlštejn byl založen českým a římským králem, později císařem Karlem IV. Původně šlo o skromnou stavbu o jedné věži. Až později se měl panovník rozhodnout využít toto místo k uložení a ochraňování Korunovačních klenotů Svaté říše římské a relikvií. Stavba byla zahájena 10. června 1348 a trvala téměř deset let. Vnitřní výzdoba hradu byla dokončena až v roce 1365. Jednou z nejvzácnějších částí Karlštejna je kaple sv. Kříže – místo uložení korunovačních klenotů. Pozlacená klenba spolu se 129 deskovými obrazy mistra Theodorika vytváří jeden z nejzachovalejších gotických interiérů na světě. Dnešní podoba hradu, jak jej známe, ale není zcela totožná s původní. Je výsledkem zásadní přestavby z konce 19. století, která ve snaze vrátit hradu gotický vzhled setřela do značné míry prvky předchozích slohů. Karlštejn je jednou z našich nejvýznamnějších památek a je bezesporu i naším nejznámějším hradem. |
 | |
| Město Český Krumlov leží na březích Vltavy kolem původně gotického hradu. Přes další stavby z jiných období zůstalo spolu s komplexem hradu a zámku jedinečným příkladem středověkého města střední Evropy. Jeho architektonické bohatství je nedotčené více než pět století. Rezervace zahrnuje přes 300 gotických a renesančních budov. |
 |
| Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v Česku a největší na Moravě. Za svůj věhlas vděčí především minerálním pramenům. Do širšího povědomí veřejnosti se dostaly díky členům šlechtického rodu Serényiů. První prameny byly zachyceny ve druhé polovině 17. století a začalo se jim říkat „luhačovická voda“. Stavební ruch kolem pramenů pak zesílil v 18. století, ale koncem 19. století zastihla tyto lázně stagnace a hrozící úpadek. Do současné podoby lázní v Luhačovicích se počátkem 20. století výrazně otiskly představy architekta Dušana Jurkoviče, který se snažil pracovat s citem a porozuměním pro prostředí. Nechal se inspirovat valašskou architekturou a dal lázním originální charakteristický styl. Lázně se pyšní pobytem mnoha slavných osobností, mj. skladatele Leoše Janáčka či spisovatele Františka Kožíka a dalších. |
 |
| Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Karlovarské lázně – původně pod názvem Horké Lázně u Lokte – nechal na místě údajného pramene založit císař Karel IV. Druhé naše největší lázně a zároveň ty nejmladší z lázeňského trojúhelníku, Mariánské Lázně, vznikly za vlády císařovny Marie Terezie. Léčivé účinky pramenů Františkových Lázní byly známy od 15. století, ale město zde bylo založeno až koncem 18. století císařem Františkem I. Jako první slatinné lázně na světě. Za zlatou éru lázeňství se dá označit 19. století, s přívalem movitých hostů se budovaly honosné kolonády, rozvíjela se lázeňská architektura, ale vývoje se dočkaly třeba i koflíky na léčivou vodu s ouškem geniálně proměněným v násosku, jaké používají lázeňští hosté dodnes. |
 |
| Rovinatá krajina Třeboňska na jihu Čech je prostoupena rybničními sítěmi s více než 450 rybníky a umělými vodními kanály. Jedná se o oblast s největší koncentrací rybníků v rámci celé České republiky a považuje se za centrum českého rybníkářství. Zakládání rybníků spojených s chovem ryb se v původně močálovité krajině stalo výnosným hospodařením. Stavbou umělých nádrží byla navíc odvodňována přilehlá území, která mohla být dále využívána. Na přelomu 15. a 16. století byl majitelem třeboňského panství Petr IV. z Rožmberka, který tyto hospodářské aktivity velmi podporoval. O další výrazný rozvoj rybníkářství se zde pak zasloužil v 16. století zejména Jakub Krčín z Jelčan. K jeho nejvýznamnějším počinům patří stavba rybníků Rožmberk a Svět a vybudování umělého kanálu Nová řeka. Ačkoliv zdejší rybníky v následujícím období výrazně poškodila třicetiletá válka, ale také například rušení rybníků na přelomu 18. a 19. století, od druhé poloviny 19. století se dařilo zdejší rybníkářství znovu obnovovat. Dnes tyto rybníky tvoří 16 vodohospodářských soustav a reprezentují obdivuhodné stavitelské umění našich předků. |